Svět je plnej bláznů. Třeba já. Stoupnu si mezi komunistku a někoho, kdo nenávidí komunisty. Jeden tvrdí, že disidenti se měli jako v bavlnce, druhý jak tu všichni strašně trpěli a komunisti by měli viset.
A tak první sdělím, že se by se jí možná líbilo vyhrožování znásilněním při výslechu, následně uvěznění "jen" na půl roku, aniž by cokoliv trestuhodného provedla. A druhému, že zatímco u nás se dávaly běžně několikaměsíční tresty, v Jižní Americe zmizely desetitisíce lidí, spousta jich byla mučená, zavražděná. Odpůrci režimu se běžně stříleli. A teď si podejte ruce a jděte do háje, demagogové plní žluči.
A jindy zase katolík a ateista. Podle mého soudu je dnes ateismus nejzoufalejší víra vůbec, jsou to nejagresivnější a nejarogantnější lidé. Katolíka uráží, nadává mu do blbečků, ovcí, naivků, přitom sám je věřícím, tj. věří, že žádná vyšší moc, žádný bůh, bohové, ani strašidla, nic, nejsou. Jak to může vědět? Neví. Neví daleko víc věcí, často nerozumí fyzice, matematice, nikdy neslyšel o tom, jak málo hmoty vesmíru dokážeme nějak identifikovat, jak málo známe její původ.
Když se pak ateistovi řekne, že náš největší popularizátor astronomie Jiří Grygar je věřící, shodí to ze stolu s tím, že je to tím pádem magor.
Většina věřících, nejen katolíků, ale i židů nebo muslimů, které jsem poznal, se o víře prostě nebaví. Je to jejich víra, a nikomu do ní nic není, nikdo nemá právo jim jí zpochybňovat; od toho je to totiž víra. Všímám si ale odlišností mezi těmi, kteří věří ve "vyšší moc", a těmi, kteří věří tomu, že žádná není. Ti první bývají klidnější, vstřícnější, láskyplnější, a taky přejícnější. Něco jim jejich vlastní víra, ať už oprávněná nebo neoprávněná, dává. Ve výsledku pak ale o to, jestli ta vyšší moc je nebo není, vůbec nejde.
Co se mě týče, dlouhodobě říkám, že vyznávám čistě vědecký přístup, což znamená, že nevím. Ano, já nevím. Nemám dost informací, abych cokoliv z toho potvrzoval nebo vyvracel, ale měl bych být připraven, že taková možnost tu je. Ale v něco přeci jen věřím - zkrátka od srdce si myslím, že má smysl být dobrým člověkem. Nepotřebuji k tomu církev ani perfektní znalost fyziky, mentory ani kazatele, je to prostě moje víra a nikdo mi jí nezpochybní.
Nevím spoustu jiných věcí a tak se o ně zajímám. Nikdy nebudu vědět všechno, ale něco uvnitř mě žene pořád dál, a tak se dívám na historii náboženství, režimů, velmocí, sleduji ptactvo za oknem, přemýšlím nad historií stromů na zahradě i v sadech a alejích, nad tím, kam a odkud teče voda, rozebírám a skládám auta, a ano, moje profese, programování ...
Čím víc toho vím, tím víc se obávám fanatismu, lidí, vysedávajících před televizí, kde dostanou svou porci zpráv, nebo u Facebooku, kde vstoupí do sobě ideologicky blízkých skupin, kde se utvrzují a zatvrzují ve své původní domněnce, která přerostla v názor. Nikdy se nedozví, že polovina informací, které si tam přečetli, je falešná, smyšlená, a třetina vytržená z kontextu. To by totiž museli zároveň do skupiny zaměřených přesně obráceně - ale když to zkusí, po první větě je odtamtud často vyženou, zesměšní, nadají jim do blbů a ovcí.
Dobře, ale jak z toho ven? Televizní vysílání nezrušíme, Facebook nevypneme, konec konců sám na něm jsem. A začínám u sebe - ubrat plyn, nehádat se, diskutovat, stavět proti sobě argumenty, ne lidi. Není třeba každému "zlomit", předělat jeho názor na svůj, "vyhrát" diskuzi. V kvalitní diskuzi vyhrávají oba, navzájem se něco od sebe dozví a možná trochu upraví svůj názor. Na tom stojí funkční demokracie - a ta naše zrovna dvakrát funkční není. Nezměníte to ale žádnou revolucí, ale jedině evolucí, vývojem.
Myslím si, že náš národ v tomhle má historii dobrou, a je to důvod, proč tu komunisté nebyli dotlačení až k takovým jatkám jako v jiných zemích. Režim tu nebyl tak tvrdý a ani z druhé strany se tu nepěstoval terorismus (snad s výjimkou Mašínů), protože tu aspoň nějaká diskuze vždycky byla. A je to zásluha všech občanů téhle země, komunistů i nekomunistů.
A ještě trocha lingvistiky - zamyslete se, co mají společného slova fanda, fanoušek, fanklub, fanatismus, fanatik.
Přeji všem pěkný den, bez ohledu na to, jak moc se mnou nesouhlasíte! ;-)